Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

150 fotek, říjen 2014, 136 zobrazení, 8 komentářů | dokumenty, příroda, rodina-přátelé
Tak to opět nastalo. Podzimní výšlap do Jeseníků. Tentokrát kupodivu nesněžilo, ba naopak i na kraťasy to bylo. Vyrazili jsme z Koutů nad Desnou, pěšky po sjezdovce nahoru, až na Mravenečník, odtud přes horní nádrž, kolem Františkovy myslivny na Jelení hřbet a přes Vysokou holi na Barborku, kde nás čekala večeře a postele. Druhý den klasika přes Praděd a Červrnohorské sedlo sedlo na Šerák, kde jsme v strávili druhou noc. Třetí den zpět na Keprník, odtud na Vozku a poté po zelené přes Josefov a Alojsov do Branné, kde jsme v restauraci Kolštejn u výborného pivka zhodnotili tuto velmi vydařenou akci a vydali se ku domovu. Našlapáno cca 62 km, nastoupáno více než 2500 metrů.
87 fotek, 7.10.2014, 76 zobrazení, 11 komentářů | krajina, příroda, rodina-přátelé
S Pavlem jsme se vydali do "jeho" pohoří. Rozhodli jsme se přespat na Žalostiné, na což jsme se velmi těšili. Zprvu to vypadalo fajn, ale jak jsme se blížili k vrcholu, vítr sílil a sílil, až nakonec nahoře byla pomalu vichřice, která se stany dělala divy. Západ ani východ slunce jsme nakonec neviděli tak, jak jsme si přáli, ale přespali jsme a po hraniční čáře jsme druhý den došli až do Skalice na Slovensku. Krásná tůra, sice špatně značená, ale užili jsme si to. Pavle, díky.
Bruno 5
20 fotek, září 2014, 91 zobrazení, 20 komentářů | zvířata
Tak se mi doma sešlo pár zvířátek na hlídání
84 fotek, 2.9.2014, 74 zobrazení, 1 komentář | krajina, příroda, rodina-přátelé
Začátkem září jsme se s Jirkou vydali přejít jedno menší, ale krásné pohoří. Počasí moc nepřálo, ale jak praví klasik, na horách neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený turista. Šlapali jsme z Lidečka přes Pulčínské skály na Makytu, dále přes Papajské sedlo na Krkostěnu a přes Kohůtku na Portáš, kde nás čekala postel. Druhý den přes Malý a Velký Javorník jsme za husté mlhy došli na Kasárna a odtud dolů do Velkých Karlovic na vlak.
59 fotek, 3.8.2014, 121 zobrazení, 15 komentářů | krajina, příroda
Volná neděle, předpověď sice všelijaká, ale přece mě to táhlo ven. Autobusem jsem dojel na Troják a zašel jsem se podívat na nově otevřenou rozhlednu v Hostýnkách, na Marušce. Byl jsem mile překvapen, jak je hezká, s citem zasazená do krajiny, fakt se povedla. Chvíli jsem se kochal výhledy - velký opar, těším se na zimu, to bude paráda. Poté jsem se vydal směr Lázy, kde jsem odlovil několik keší, které byly vytvářeny hlavně pro děti, ale proč se do něj nevrátit. no a pak už jsem před bouřkou, která Hostýnky zdárně minula, zdrhal na vlak a domů.
100 fotek, 20.7.2014, 145 zobrazení, 70 komentářů | cestování, krajina, příroda
Po návratu z Ukrajiny jsem měsíc lenošil. Konečně nastaly nějaké volné dny a tak jsem se vydal lenošit na Kralický Sněžník. Kilometrů bylo málo, ale šlo mi hlavně o západ a východ slunce a užívání si pohodičky. A vzniklo z toho taky pár fotek.
146 fotek, červen 2014, 165 zobrazení, 70 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Třetí část putování jsme zahájili po vydatném spánku v Usť Čorne. Opět brutálním stoupáním se z údolí lesem vyškrábeme na Gavajsgavor a odtut již lehčím stoupáním přes Ružu, Malou Klimovu vystoupáme na Klimovu - 1492 m.n.m. Dáváme pauzu a poté se kocháme nekončícími výhledy do krajiny pod námi. Přes několik sedel a vrcholů vystoupáme na Syhlanskyj - 1564 m.n.m. nejvyžší vrchol této poloniny. Odtud na je dosah vrchol Topas s vysílačem, který zdárně míjíme a klesáme kolem salaše a menšího vysílače směrem na Koločavu. Tam již nedocházíme, stavíme stany cca v 1100 m.n.m na krásné louce s výhladem přímo na Koločavu. Děláme večeři, kocháme se západem slunce a usínáme. Druhý den sbalíme stany, posnídáme a sejdeme do vesnice, kde se ubytujeme a věnujeme se prohlídce vesnice.
178 fotek, 16.6.2014, 184 zobrazení, 40 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, vesnice
Po ubytování se na Četnické stanici jsme vyrazili na obhlídku Koločavy. Nejdříve jsme si prolezli muzeum Staré selo, kde jsme se opravdu vyřádili. Spousta dřevěnic tématicky zaměřených k řemeslům, spousta staré techniky vztahující se k lesní železnici v okolí Koločavy, prostě nádhera, doporučuji. Poté jsme se vydali hledat slavný hrob, což se nám nakonec s pomocí místních i podařilo. Pak už jen večeře a zasloužený spánek, ráno na autobus, cesta do Užhorodu a domů.
179 fotek, červen 2014, 180 zobrazení, 15 komentářů
Pokračujeme přechodem další poloniny. Po noci strávené v hotelu ve Kvasech se vydáváme opět do kopce směr Bliznica. Cestou se k nám přidává Ivan - od Kyjeva - krerý nakonec s námi stráví další čtyři dny a u salaše docházíme Andreje - další Kyjevan - který s námi vystoupá na Bliznici a pak sejde na Dragobrat. Stoupání nám dává zabrat, ale pak se jen kocháme nekonečnými výhledy do nekonečných dálek. Z Bliznice pokračujeme přes Žandarm, poloninu Apšinec na Gerišasku, odkud pozorujeme polské autoturisty. Pod Gerišaskou nacházíme kouzelné místo na spaní, tak neváháme, stavíme stany a odpočíváme. Po nočním dešti se další den ukázalo opět sluníčko a provázelo nás celý den cestou přes Ungarjasku, Tempu, Stohy a Menčul až do Usť Čorne, kde seubytujeme na hotelu v přepočtu 60 Kč za osobu, vaříme večeři, dáme si nějaké pivečko i něco ostřejšího a zhroutíme se do postelí. Za dva dny našlapáno 48,5 km a nastoupáno 2500 výškových metrů.
162 fotek, červen 2014, 198 zobrazení, 10 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Tak jsme s Pavlem vyrazili opět do míst, kde nikdo z nás nebyl - na Zakarpatskou Ukrajinu. Po celonočním a celodenním cestování dojíždíme večer do Luhů, našeho východiska. Jen se odpotácíme kousek, asi 4 km za vesnici, kde stavíme stany, děláme táborák a usínáme. Druhý den nás čeká výstup přes Vaskul na Pop Ivan 2020 m.n.m. Pak si již užíváme naplno krásnou tůru po hřebeni směrem na Hoverlu. kterou dobudeme až ve čtvrtek ráno, po noci strávené ve stanu na hřebeni. Hoverlu 2061 m.n.m. si opravdu užíváme a s námi spousta místních turistů. Asi po hodince strávené na nejvyšší hoře Ukrajiny se vydáváme směrem na Kvasy, kde chceme večer spát. Petroš takticky vynecháváme a děláme dobře, protože cesta byla ještě mooooc dlouhá. Jsme rádi, když se večer ubytujeme a svalíme do postelí. Při přechodu tohoto hřebene našlapáno 67,5 km a nastoupáno 2856 výškových metrů.
63 fotek, 8.6.2014, 82 zobrazení, 16 komentářů | krajina, příroda
Schmitten je dvoutisícovka nad Zell-am-see. Je z ní prý nejkrásnější výhled v celém Rakousku. A mohu potvrdit, že je. Vyjeli jsme nahoru lanovkou za fantastického počasí a pak jsme se jen kochali a kochali a.... Ani se nám nechtělo dolů a domů.
42 fotek, 8.6.2014, 54 zobrazení, 4 komentáře | krajina
Na závěr našeho pobytu jsme ještě navštívili toto lázeňské městečko a udělali pár fotek.
75 fotek, 7.6.2014, 77 zobrazení, 5 komentářů | krajina, příroda
Sigmund-Thun-Klamm je soutěska ležící v rakouské spolkové zemi Salcbursko jihozápadně od Kaprunu. Soutěska je dlouhá asi 320 metrů a její stěny jsou vysoké až 32 metrů. Soutěskou protéká říčka Kapruner Ache.
Roku 1893 byl postaven dřevěný chodník a soutěska byla zpřístupněna turistům. Byla pojmenována podle salcburského guvernéra Sigmunda, hraběte z Thunu-Hohensteinu.
V roce 1934 byla soutěska prohlášena přírodní památkou. O čtyři roky později byla uzavřena stezka skrz soutěsku a v roce 1946 byla uvedena do provozu hydroelektrárna. O opětovném zpřístupnění soutěsky bylo rozhodnuto 15. května 1991 a veřejnosti byla soutěska znovu zpřístupněna 29. srpna 1992.
72 fotek, 7.6.2014, 64 zobrazení, 8 komentářů | krajina, příroda
Krimmlské vodopády je systém vodopádů nacházející se v Rakousku na rozhraní Vysokých Taur a Zillertalských Alp. Svým průtokem a celkovou výškou 380 m (ve třech stupních) se řadí k největším a nejnavštěvovanějším vodopádům v Evropě. Leží v nadmořské výšce cca 1070–1450 m na jižním okraji obce Krimml v Národním parku Vysoké Taury.

Tady je pár fotek z procházky kolem vodopádů nahoru a zpět dolů do Krimmlu.
93 fotek, 6.6.2014, 90 zobrazení, 7 komentářů
Kitzsteinhorn je vrchol v Alpách v pohoří Vysoké Taury, ležící v katastru obce Kaprun v rakouské spolkové republice Salzbursko. Patří do centrální části Vysokých Taur a leží severně od nejvyššího rakouského vrcholu Grossglockner. Dosahuje výšky 3203 metrů nad mořem. První výstup na vrchol podnikl v roce 1828 Johann Entacher.

Na severních stráních masivu Kitzsteinhornu se rozkládá významné stejnojmenné lyžařské středisko. První lanovka byla postavena v roce 1965 a stalo se prvním rakouským ledovcovým lyžařským střediskem. Dnes dopravu z údolí zajišťují dvě kabinkové lanovky, které po roce 2000 nahradily pozemní dráhu. Ta se 11. listopadu 2000 stala dějištěm tragédie, když při požáru v tunelu, jímž kabina dráhy projíždí, uhořelo 155 lidí, kvůli poruše topení. Dnes stojí při dolní stanici lanové dráhy památník obětem. Lyžařské středisko se rozkládá ve výšce 1975 až 3000 metrů.

Vrcholová stanice Kitzsteinhornu v nadmořské výšce 3 029 metrů s panoramatickou terasou „Top of Salzburg“ je nejvyšším bodem v Salcbursku, který je celoročně dosažitelný i bez znalostí alpinistiky. Vysoko nahoře nad Zell am See-Kaprun se otevírají na ledovci Kitzsteinhornu fantastické výhledy na horské velikány Alp a hory národního parku Hohe Tauern, které zůstaly v přírodním neporušeném stavu. Žádné jiné místo v takové výšce není tak snadno přístupné a nenabízí zároveň takové výhledy na největší chráněnou oblast alpské oblasti a na největší vrcholy Rakouska jako jsou Grossglockner (3 798 m), Grossvenediger (3 662 m) a Hocheiser (3 206 m). Gipfelwelt 3000 představuje návštěvníkům prostřednictvím Cinema 3000 (širokoúhlé kino), dvě panoramatické terasy a galerii národního parku, která se nachází ve 360 m dlouhé štole, mytický svět Kitzsteinhornu a národní park.
128 fotek, 6.6.2014, 127 zobrazení, 9 komentářů | auta, cestování, krajina
Cesta vede z obce Bruck an der Großglocknerstraße do Heiligenblutu v Korutanech. Od hlavního spojení odbočují další cesty, které vedou k různým vyhlídkám, jako například Edelweißspitze (2571 m n. m.) a Franz-Josefs-Höhe (2369 m n. m.) s pěkným výhledem na ledovec Pasterze a Großglockner. Pro osobní automobily je však tato cesta zpoplatněna mýtem.
Grossglockner Hochalpenstrasse je dlouhá 48 km (Ferleiten - Heiligenblut), najdeme na ní 26 číslovaných zatáček a překonává 1748 metrů převýšení. Největší stoupání dosahuje 12 %, na odbočce k Edelweissspitze dokonce 14 %. Tento vrchol je zároveň nejvyšším bodem cesty - 2571 m n. m. Z vrcholové plošiny přehlédneme najednou 37 vrcholů vyšších 3000 metrů a 19 ledovců! Druhá odbočka nás zavede přímo k ledovci Pasterze. Nejvyšší bod samotné cesty je vstupní portál do tunelu Hochtor - 2505 m n. m. Za průjezd se platí mýto.

Tak takhle jsme strávil ipáteční odpoledne. Foceno něco za jízdy z auta - nebyl jsem řidič - něco na vyhlídkách. Za 30 Euro to byl opravdu zážitek, doporučuji. Dokonce i sviště jsme viděli.
92 fotek, 5.6.2014, 75 zobrazení, 2 komentáře | cestování, města
Salzburg je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salzburg-venkov. Leží nedaleko hranic s Německem na řece Salzach ve výšce 425 m n. m.

Staré město salzburské (historické městské jádro) bylo v roce 1996 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Se svými necelými 150 000 obyvateli je Salzburg po Vídni, Štýrském Hradci a Linci čtvrtým největším městem Rakouska. V salcburské aglomeraci žije přibližně 210 000 lidí. Spádová oblast Salzburgu dosahuje až přes hranice s Německem do sousedního jihovýchodního Horního Bavorska a do hornorakouských a hornoštýrských území. Město je centrem Euroregionu Salzbursko–berchtesgadenského kraje – Traunstein. Město je zváno též Mozartovým městem, neboť se zde narodil slavný skladatel Wolfgang Amadeus Mozart.

Tolik Wikipedie.

Cestou na prodloužený víkend se zastavujeme v Salzburgu, alespoň trochu poznat toto krásné město. Parkujeme v "jeskyni", poté se vydáváme na prohlídku. Procházíme si město, z časových důvodů vynecháváme pevnost, ale za to navštěvujeme Augustiánský kláštěr, kde ochutnáváme zdejší vyhlášené pivko. Poté přes Mirabelliny zahrady se vracíme zpět k autu a pokračujeme dále. Chtělo by to tady na prohlídku celý den, ale ten jsme bohužel neměli, tak příště.
169 fotek, 25.5.2014, 111 zobrazení, 38 komentářů
S dcerou a jejím přítelem jsme vyrazili na Slovensko. Jelikož nejsou žádní turisté, nachystal jsem pro ně "nenáročnou" tůru kolem Vrátné doliny, lemovanou spoustou výhledů, se spaním na chatě pod Chlebom. Ze Starého dvora jsme po sjezdovce vyšli k chatě na Gruni, poté na Poludňový Grůň, přes Stěny, Hromové a Chleb do Snilovského sedla a na chatu pod Chlebom. Druhý den přes Velký Kriváň do sedla Bublen, s malou zacházkou k prameni a zpět na Kraviarské, Žitné a Baraniarky do sedla Príslop a dolů na Starý dvor k autu. Kilometrů málo, ale počasí bylo úžasné, takže jsme se kochali a kochali a........ Cestou domů se ještě stavujeme u šíleného partyzána ve Valašském šenku na vyhlášený kotlíkový guláš a pak už jedeme domů plni zážitků.
205 fotek, květen 2014, 75 zobrazení, 13 komentářů
Tak jsme s Pavlem vyrazili na hory. Původní plán byly Strážovské vrchy, ale počasí bylo proti, tak jsme před deštěm vyrazili na západ, do Lužických hor. Podařilo se nám prokličkovat mezi kapkami deště, buď jsme byli v přístřešku, v hospodě nebo ve stanu. Podařilo se nám projít z Liberce, či spíše z Ještědu, přes bivaky u Jitravy a pod Luží až do Rybniště. Našlapáno přes 70 km, návštěva nám neznámých míst, spousta výhledů, co více si přát.
66 fotek, 5.5.2014, 55 zobrazení, 5 komentářů
Bělecký mlýn a jeho okolí, to mě už dlouho lákalo. Dnešní počasí mě přímo vytáhlo do této nádherné přírody. Jen tak jsem se toulal, na nic nemyslel, objevil nádherná místa, pár krabiček schovaných ledackde, prostě super den. Tak se pokochejte se mnou. P.S. Restaurace je prý vynikající, ale to až jindy, pondělí až středa zavřeno.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter