Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

3 fotky, červen 2016, 90 zobrazení, 1 komentář | cestování, dokumenty, krajina, rodina-přátelé
Tak jsme s Pavlem vyrazili na Slovensko. Cílem byl přechod Muráňské planiny, Veporských vrchů a masivu Poľany z Červené Skaly do Detvy. Vše klaplo, jak mělo, počasí až na jednu bouřku parádní, prostě výlet, jak se patří.
Našlapáno cca 140 km se stoupáním 5000 výškových metrů.
Fotografie budou následovat po roztřídění a promazání.
111 fotek, červen 2016, 26 zobrazení, 3 komentáře | dokumenty, krajina, rodina-přátelé
Když jsme se dorůžova vyspali v boudě na Orubovanci, vyrážíme dále na západ. Asi nejkrásnějšími místy našeho putování, kdy se stále kocháme výhledy, docházíme na Zákluky - 1012 m.n.m. Po odpočinku klesneme do údolí k nádrži Hronček, abychom mohli opět vystoupat na Štrompu a klesnout do dalšího údolí Tri vody. To už se ranní nádherné počasí změnilo v bouřku a déšť, takže bereme zavděk přístřeškem a vaříme oběd. Cca po hodině se počasí uklidňuje, takže pokračujeme údolím Osrblianky k chatě pod Hrbom a odtud prudkým stoupáním na samotný Hrb, který se považuje za střed Slovenska. Odtud je to již pohodová hřebenová trasa přes Vepor do sedla Jasenová. Tady nás již dostihla únava, takže malinko odbočujeme z trasy a jdeme k boudě Betónka, kde si připravíme super spaní a rozděláváme táborák. Dnes v nohách cca 30 km a nastoupáno téměř 1200 výškových metrů.
113 fotek, 8.6.2016, 52 zobrazení, 2 komentáře
Po noci strávené v posteli na salaši Zbojská vyrážíme směr Klenovský Vepor a dále na západ. Lesní cestou kráčíme na rozcestí Bánovo, odtud stoupáme do sedla Machniarka a krásnou procházkou dojdeme do sedla pod Veprom, kde si dáváme vydatnou stravu před výstupem na Vepor a prohlížíme si útulnu, kde se dá v pohodě přespat. Odtud prudkým stoupáním vylezeme na vrchol Klenovského Veporu, kde se kocháme rozhledy po okolí. Přes Tri chotáre již po okraji lesa kráčíme na rozcestí Tlstý Javor a kocháme se fantastickými rozhledy.
Od rozcestí je to již kousek na Orubovanec, kde je salaš, na které chceme přespat. Cestou ještě sháníme vodu, abychom potom přímo pod salaší objevili vydatný pramen.
Po úklidu salaše děláme oheň, vydatnou večeři a pak se již ukládáme k zaslouženému odpočinku.
Našlapáno cca 30 kilometrů s výškovým převýšením téměř 1400 metrů.
143 fotek, červen 2016, 67 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, rodina-přátelé
První dva dny našeho potování s Pavlem jsme se pohybovali na Muráňské planíně. Trasa vedla z Červené Skaly přes Velkú lúku na Muráňský hrad, pod kterým jsme na terase chaty strávili první noc. Druhý den jsme vyrazili na Poludnicu, po malém zabloudění jsme došli na rozcestí Studňa na Muráňské planině a odtud již v pohodě přes Nižnou Klakovou do sedla Burda, kde si dáváme odpočinek před výstupem na Fabovu holu. Odtud již stále z kopce kolem pramene Rimavy do sedla Zbojská, kde na salši baštíme guláš, popíjíme borovičku a ke spánku se ukládáme do postelí.
Celkem našlapáno cca 45 km a nastoupáno 2100 metrů
43 fotek, 5.6.2016, 47 zobrazení, 9 komentářů | krajina, příroda, rodina-přátelé
Krátká procházka nádhernou přírodou na nádhernou rozhlednu Vartovna, která se nachází kousek od horského sedla Syrákov. Sluníčko na nás vykouklo až u rozhledny, bouřka naštěstí hrozila kousek dál, takže jsme si výlet užili a zakončili parádním žvancem v motorestu Sirákov.
Jo a nemám tam chybu, fakt je sedlo Syrákov a motorest Sirákov.
38 fotek, 20.5.2016, 392 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina
A už jen pár fotek jako rozloučení s Rhodosem. Poslední den jsme strávili válením se na pláži a odpočinkem. Večer nás čekal návrat domů.
49 fotek a 2 videa, květen 2016, 119 zobrazení, 1 komentář
Poslední den pobytu na Karpathosu přejíždíme busem do Arkasy, kde navštěvujeme jeden hotýlek, obdivujeme dle místních tradic zařízenou místnost, tak jak se dříve žilo. Poté se přesouváme k místnímu archeologickému nalezišti, kde obdivujeme historický kostelík. Odtud je to kousek k pláži Agios Nikolaos, kde si smáčíme nožičky a poté se přesouváme do budsu a odjíždíme na letiště, odkud nás místní linka přepravuje zpět na Rhodos.
143 fotek, 18.5.2016, 96 zobrazení, 6 komentářů
Odpoledne si půjčujeme auto - Nisan Micra automat - a vyrážíme krásnou krajinou s neskutečnými výhledy na moře i hory do vesnice Olympos, která se nachází vysoko v horách v severní části ostrova. Z Pigadie je to necelých 60 km, ale cesta je úžasná. Vesničku si vychutnáme dokonale, turisté žádní. Obdivujeme kostelík z 12. století, větrné mlýny, některé sloužící dodnes, výhledy na moře. Unaveni zakotvíme v taverně, kde vychutnáváme místní speciality, a stále se kocháme neskutečnou atmosférou.
Cestou zpět projíždíme západní pobřeží, kde se ještě zastavujeme na pláži Lefkos, smáčíme nožičky a poté se již vracíme zpět do Pigadie.
49 fotek, 18.5.2016, 93 zobrazení, 4 komentáře
Kyra Panagia je nádherné místo na východním pobřeží Karpathosu. Malou, asi 150 metrů širokou plážičku s jemným pískem a kamínky, obklopují vysoké kopce porostlé stromy a zelení.
V jižní části pláže Kyra Panagia je malý kostelík s červenou střechou. Vede k němu schody a když si dáte tu práci a vystoupáte tam, budeme mít nádherný výhled na celou pláž.
Dnešní dopoledne se vydáváme malým busem na návštěvu tohoto opravdu kouzelného místa. Tady bych chtěl strávit dovolenou.
87 fotek, 17.5.2016, 176 zobrazení, 5 komentářů | cestování, krajina, rodina-přátelé
Karpathos je malý poklidný ostrov poblíž Kréty. Těsně k němu přiléhá malý ostrov Saria. Hlavní město je Pigadia. Dostupnost ostrova je letecky nebo trajektem. Ostrov je převážně kamenný s menším množstvím zeleně. Je téměř celý hornatý, takže z mnoha silnic a cest jsou krásné výhledy z výšky na moře a vesnice. Nejvyšší horou Karpathosu je Kali Limni.
Tolik zkráceně Wikipedia.
My odlétáme dopoledne z Rhodosu malým letadélkem. Let trvá cca 40 minut. U letiště čeká bus, který nás převáží do Pigadie, kde se ubytujeme a celé odpoledne věnujeme toulání se po městě, přístavu, chvíli se koupáme. Večer je zajištěna večeře v jedné z mnoha místních taveren, poté vyjížďka lodí se skleněným dnem - prý budou vidět ryby, ale asi už spaly - a pak sedneme do taverny k vínečku a kocháme se pohledem na moře a svítící městečko.
130 fotek, 16.5.2016, 102 zobrazení, 1 komentář | cestování, krajina, města, rodina-přátelé
Odpoledne se z Lindosu přesouváme na sever, do hlavního města ostrova - Rhodosu. Ubytováváme se v hotelu a vyrážíme na poznávání města. Nejdříve krátké zastavení v přístavu, poté přesun nad město, kde se nachází zbytky krásného dórského Apollónova chrámu. Pod akropolí je amfiteátr a dodnes využívaný antický stadion.
Poté se přesunujeme do města a již se věnujeme prohlídce starého města, kde obdivujeme Palác velmistrů, procházíme Rytířskou ulicí, kocháme se krásami kostelů, mešit, úzkých uliček i malých náměstí. Procházíme přístav z druhé strany, zastavujeme se na místě, kde prý stál tolikrát vzpomínaný Kolos Rhodský a po procházce kolem moře vcházíme do příkopu, který se táhne kolem hradeb města, které jsou dlouhé čtyři kilometry. Obdivujeme jejich velikost a krásu, dokonce na jednom místě se dostaneme i pod ně a to je teprve zážitek.
Notně unaveni se vracíme na hotel, abychom do vynikající večeři si historické centrum prošli ještě jednou za svitu lamp a nasáli i noční atmosféru.
91 fotek, 16.5.2016, 163 zobrazení, 4 komentáře | dokumenty, krajina
V pondělí se konečně vybralo počasí a tak vyrážíme na prohlídku nádherného městečka Lindos a akropole, která se tyčí na skále nad ním.
Město Lindos najdete na východním pobřeží přibližně 50 km od hlavního města Rhodos. Lindos je jednak letovisko s několika hotely, ale na výlety se jezdí do původní vesničky Lindos, která leží na úpatí starobylého hradu s akropolí.
Akropolis je nejznámější památkou vesnice Lindos a určitě by ji měl navštívit každý turista, který bude svou dovolenou na ostrově Rhodos trávit v letoviscích nedaleko Lindosu. Akropole nám nabízí nejenom možnost shlédnutí několika pozůstatků staveb z 2. tisíciletí př. Kr., ale také díky své poloze nahoře na skále skýtá jedinečné výhledy na okolní pobřeží.
Cesta k areálu může být zejména v horkých letních dnech docela náročná. Pro ty kteří si netroufnou absolvovat ji po svých, je připravena místní taxislužba a ne ledajaká, jedná se totiž o jízdu na oslech. Za cestu nahoru k akropoli zaplatíte přibližně 4 euro, což není sice levná záležitost, ale na druhou stranu může vytvořit nezapomenutelné zážitky.
V areálu najdeme pozůstatky staveb zasvěcených bohyni Lindii, která byla údajně uctívána v jeskyni pod chrámem již od 3. století př. Kr., později byl její kult spojen (jak jinak) s kultem bohyně Athény. Za vstupem do areálu, od kterého bude dále stále pokračovat směrem do kopce, se nachází cisterny a byzantská věž, vedle níž pravděpodobně kdysi stála stupňovitá stavba, na níž byly umístěny posvátné sochy, kromě soch bohů zde stávalo údajně také pár soch válečných admirálů.
K chrámu Psithyra se dostanete po novodobě vybudovaných schodech, které byly postaveny souběžně se schody starými, jejichž pozůstatky se dodnes dochovaly. Pokud se nevydáte směrem k Psithyrovu chrámu, dojdete ke stavbě s cisternami, která byla jednou z nejznámějších staveb starého Řecka, později byl vedle ní postaven johanitský kostel s křížovou kopulí. Po jeho levé straně se nachází více než dvacet metrů široké schody, které vedou ke vstupní bráně chrámu Athény Lindia. Na rozsáhlém nádvoří obklopeném sloupy se nachází chrám z 3. století př. Kr., který stojí na místě původního, mnohem velkolepějšího, chrámu.
24 fotek, 14.5.2016, 130 zobrazení, 11 komentářů | krajina
Tak nám začala pracovně-poznávací dovolená.
Cílem našeho putování byly ostrovy Rhodos a Karpathos.
První dva dny jsme byli ubytováni v letovisku Faliraki na Rhodosu. Celé dva dny propršelo a tak jediná mimopracovní aktivita byla návštěva blízké známé pláže - ale bez koupání. Cestou k ní se otevřely nádherné výhledy na zátoku a pláž v Faliraki.
Pláž Anthony Quinn je jedna z nejkrásnějších a nejromantičtějších pláží ostrova Rhodos. Nachází se cca 3 km jižně od letoviska Faliraki na východním pobřeží. Asi 250 m dlouhá pláž je zasazena do malé zátoky obklopené útesy a množstvím zeleně.
Pláž Anthony Quinn získala své jméno podle známého amerického herce, který zde natáčel v roce 1961 válečný film odehrávající se za 2. světové války Děla z Navarone. Herci si pláž zamiloval a později dostala jeho jméno.
43 fotek, duben 2016, 69 zobrazení, 6 komentářů
Malý dokument o tam, jak se dá nevyužitá místnost proměnit v něco velmi užitečného
57 fotek, duben 2016, 71 zobrazení, 16 komentářů | krajina, příroda
Tento víkend jsme byli pozvaní do resortu Svatá Kateřina u Počátek. Mimo naplánovaných akcí jsme si udělali výlet po okolí, prošli si místní léčebné prameny, navštívili pramen řeky Jihlavy a několikrát vyzkoušeli sílu kamenného kruhu druidů, který byl vztyčen v roce 2014 a leží nedaleko od resortu přímo na evropském rozvodí v nadmořské výšce 717 metrů.
46 fotek, 6.3.2016, 87 zobrazení, 5 komentářů | krajina, příroda
Piliš má podle východních náboženství velké magické kouzlo. Někteří věří, že právě zde leží srdcová čakra Země. Za pozitivní léčivou energií do Piliše tak jezdí spousta věřících. Piliš a jeho poutní místo Dobogókő (česky přeloženo jako tlukoucí kámen) navštívil v roce 2006 dokonce samotný Dalajláma. Navíc řeka Dunaj, která obtéká Piliš, zde svým tvarem připomíná srdce...
Jsme na tomto místě již podruhé. Síla je zde opravdu znát. Opět se vydáváme k tlukoucímu kameni a poté na vyhlídku Rezso-Kilátó. Po návratu zpět k chatě si ještě z kotlíků dáváme gulášek a polévku a po krátkém focení baziliky v Ostřihomi valíme domů.
119 fotek, 5.3.2016, 31 zobrazení, 2 komentáře | krajina, města
Budapešť se rozkládá na obou březích Dunaje a na ploše 525 km2 zde žije 1,7 milionu obyvatel (statistika z roku 2005). Řeka rozděluje město na dvě části, z nichž každá má odlišný krajinný ráz. Levobřežní část zvaná Pešť se nachází na rovném povrchu, ale pravý břeh je značně kopcovitý. Nachází se zde totiž Budínské vrchy, jejichž nadmořská výška dosahuje v nejvyšším místě 527 m. Centrum Budapešti má nadmořskou výšku 105 m (hladina Dunaje 98 m).
Tak to je malinko o Budapešti.
Původní plán byl dojet do Budapesti vozem. Ale po zvážení pro a proti jsme ráno vyrazili na přívoz z Visegradu do Magymaros. Kousek od přístaviště je zastávka vlaku, kterým jsme dojeli do Budapešti. Z Nyugati se vydáváme na Andrási utca, Váci útca, navštěvujeme baziliku sv.Štěpána, přes lanový most vystoupáme na Hrad, přes Rybářskou baštu sejdeme k Dunaji, kde se kocháme výhledem na Parlament a přes Margaretin most se vracíme na Nyugati a vlakem a přívozem zpět do hotelu. Byl to sice studený, ale nádherný výlet.
107 fotek, 4.3.2016, 84 zobrazení, 2 komentáře | kultura, města
Visegrád (česky Vyšehrad) je malé starobylé město na severu Maďarska v ohbí Dunaje, 35 km severně od Budapešti naproti městu Nagymaros. Město má rozlohu 33,27 km2 a 1 654 obyvatel (2001). Nad Visegrádem se na pravém břehu Dunaje nachází na skále hrad ze 4. století. V dobách středověkého uherského království se Visegrád k roku 1009 připomíná jako župní sídlo (Wsagrad). Po mongolských nájezdech nechal v 50. letech 13. století král Béla IV. zbudovat mohutný hrad (dnes Horní hrad), na který se roku 1323 se dvorem přestěhoval král Karel Robert z Anjou. S tímto hradem byla později novými hradbami s věžemi spojena i starší obytná věž (donjon), zvaná „Šalomounova“ a vznikl tak tzv. Dolní hrad. Poblíž hradu vystavěl Karel Robert královský palác, jeho synem Ludvíkem a později Zikmundem Lucemburským mohutně přestavěný a rozšířený. Tento palác (dnes Královský (či Matyášův) palác) přestavěl mezi lety 1476–84 i král Matyáš Korvín v pozdněgotickém stylu, ale v detailech už vyzdobeném italskými umělci renesančně (první průnik renesance na půdu Střední Evropy!). Turci ho při svém útoku v roce 1544 pobořili tak, že na konci 18. století už po něm nad zemí nebylo stopy.
V roce 1335 se zde setkali český král Jan Lucemburský, uherský král Karel I. Robert a polský král Kazimír III. Veliký a uzavřeli protihabsburské spojenectví. Jan Lucemburský se zřekl nároků na polskou korunu za 20 000 kop pražských grošů a byla mu zde přiznána svrchovanost nad Slezskem.
Roku 1991 se zde zástupci ČSFR, Maďarska a Polska dohodli na spolupráci při vstupu do EU (místo bylo zvoleno symbolicky, jako připomínka setkání 3 králů v roce 1335). Vznikla tak Visegrádská skupina.

No a my jsme prohlídce hradu a královského paláce věnovali páteční odpoledne.
98 fotek, 3.3.2016, 71 zobrazení, 8 komentářů
Roklina Rám (též tiesňava Rám, maďarsky Rám-szakadék [Rám-sakadék]) je asi nejvýraznější přírodní výtvor v Piliši. Skalnatá rokle je dlouhá asi 300 m, hluboká až 30 m, potok v ní tvoří mnoho kaskád a několik vodopádů. Roklina je přístupná po turistické trase a zajištěná žebříky a jinými kovovými pomůckami. V době zvýšeného stavu vody je průchod roklinou poměrně náročný, vždy je dobré mít pevnou obuv. Nejsnadněji je roklina přístupná shora z vysoko položené rekreační osady Dobogókő. Od Dunaje je výchozím místem vesnice Dömös, odkud půjdete kolem dalšího poutnického místa - kapličky Szentfa kápolna. Kaplička stojí na místě, kde podle tradice v roce 1885 došlo ke zjevení obrazu Panny Marie s Ježíškem.
Auto necháváme ve vesnici Dömös u místního úřadu na placeném parkovišti, odkud kráčíme po zpevněné cestě, která se brzy mění v blátivý chodník, což bylo zapříčeněno předchozími dešti. Díky tomu se i trochu rozvodnil potok, čímž se prostup roklinou tak trochu ztížil. Překračování potoku se změnilo na neustálé skákání po kamenech a několikrát došlo i na brodění a přenášení té krásnější účastnice výletu na druhou stranu.
64 fotek, 12.1.2016, 112 zobrazení, 15 komentářů | dokumenty, krajina
Po včerejší trase jsem si dal méně kilometrů, méně kešek a myslel jsem že to bude více v pohodě. No - nebylo. Kilometrů méně, ale ze to více do kopce, stoupání hovoří za vše.
Z Rajnochovic stoupám na Šaumburk, Černou bařinu, odtud dolů do údolí pro kešku a pak kolmo vzhůru na Kelčský Javorník. Ten kopec stál za to. Odtud se koulím přes Jahelník a Černavu na Tesák, kde si dávám pivko a býčí žlázy. Pak netradiční trasou na Klapinov, Skalný a úbočím Hostýna do Bystřice. Nožičky bolí, zase dostaly záhul.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter